Obec Grunta se nachází 3 km od Kutné Hory směrem na Kolín. První zmínka o Gruntě pochází z roku 1305. Ve středověku se v okolí zpracovávalo (tavilo) stříbro vytěžené z kutnohorských dolů, zároveň nedaleko probíhala i samotná těžba stříbra.

Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší kostel Sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.

Kostel byl vystavěn asi ve 2. desetiletí 15. století. Je po právu považován za drobnou architektonickou perlu, za prostým zevnějškem se totiž ukrývá velmi působivý chrámový prostor pozdní gotiky. Bohoslužby se zde od 19. století konají většinou pouze při příležitosti slavné poutě – svátku Nejsvětější Trojice.

Pozdně gotický kostel obsahující sanktuárium a kazatelnu patřící k nejvýznamnějším pozdně gotickým sochařským pracím v Čechách.

Unikátní královská mincovna, kde od roku 1300 probíhala ražba pražských grošů, vysoce kvalitních stříbrných mincí, které byly uznávány i za hranicemi Českého království. Na konci 14. století zde byl zbudován i královský palác s kaplí. Vlašský dvůr byl svědkem důležitých událostí, v roce 1409 zde byl podepsán „Dekret kutnohorský“, v roce 1471 tu byl zvolen za českého krále Vladislav Jagellonský. Dnes tu můžete navštívit mincovní expozici, shlédnout ukázku ražby mincí či navštívit prostory bývalého královského paláce včetně unikátní secesní kaple se vzácnými dřevěnými oltáři.

Původně gotický dům, dnes barokně přestavěný, byl zbudován již na konci 13.století jako opevněná věžová stavba výrobního charakteru. Stavba patří k nejstarším ve městě.

Morový sloup byl zhotoven během let 1713 - 1715, jako výraz prosby o odvrácení morové epidemie.

Uprostřed malebného hřbitova v Sedlci stojí kostelík Všech svatých. Všechny oběti moru a husitských válek, při nichž byl vypálen klášter a mniši pobiti, nemohl hřbitov pojmout, a proto byly kosterní ostatky složeny ve spodní kapli. Použít kosti k výzdobě kostela bylo nápadem Schwarzenbergů, kteří po zrušení řádu jeho majetek koupili.